(† 1875) s chotí Marií Annou. Na stavební parcelu se čekalo, než byla uvolněna Buquoyská zahrada a zbořen Buquoyský letohrádek. Z důvodu odkrytí přímého pohledu z radnice na průčelí kostela bylo navíc ubouráno jižní klasicistní křídlo letohrádku Portheimka. V roce 1880 bylo při smíchovské obci ustaveno Družstvo sv. Václava pro výstavbu kostela, které téhož roku zakoupilo pozemek za 100. 000 zlatých. Základní kámen nového chrámu v oltáře se vztyčeným kamenným křížem byl položen 18. září roku 1881, stavba pak probíhala do roku 1885. Dne 26. září 1885 sem byly slavnostně přeneseny svaté ostatky. Na druhý den sem přišli ke slavnostnímu vysvěcení pražský arcibiskup František hrabě Schönborn s českobudějovickým biskupem Dr. Martinem Říhou a světícím biskupem pražským Karlem Schwarzem a některými kanovníky pražské kapituly. Na kostel byl přenesen farní status a původní farní kostel sv. Filipa a Jakuba byl v roce 1891 zbořen. [3] Roku 1891 při příležitosti konání jubilejní výstavy v Praze navštívil kostel J. V. císař František Josef I.
- Kostel sv. václava praha 6
- Kostel sv. Václava Na Zderaze, Praha – Nové Město – GEMAART
- Kostel sv václava praia da
- Kostel sv. Václava | Městská část Praha 9
- MČ Praha 5 » Kostel sv. Václava ožije během Vánoc hudbou
Kostel sv. václava praha 6
Kostel sv. Václava Na Zderaze, Praha – Nové Město – GEMAART
Kazatelna a oltářní architektura jsou tesané z bílého istrijského mramoru. [6]. [3] Odkazy [ editovat | editovat zdroj] Reference [ editovat | editovat zdroj] ↑ Kostel sv. Václava na Smíchově [online]. Praha: CzechTourism [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. ↑ Emanuel POCHE, Prahou krok za krokem. 2. rozšířené vydání, Panorama Praha 1985, s. 374 ↑ a b Sv. Václav, náměstí 14. října 17, Praha 5 [online]. Praha: Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Praha-Smíchov [cit. Dostupné online. ↑ SVĚCENÍ NOVÝCH ZVONŮ PRO KOSTEL SV. VÁCLAVA NA SMÍCHOVĚ 16. ZÁŘÍ. Světozor. 27. 9. 1923, roč. 1923-1924 (24. ), čís. 1, s. 13. Dostupné online. ↑ HANSL, s. 375 ↑ HANSL, s. 374-376 Literatura [ editovat | editovat zdroj] František EKERT: Posvátná místa král. hl. města Prahy 2. Praha 1888, s. 285, 290–293 František HANSL: Smíchovsko a Zbraslavsko. Praha-Smíchov 1899, s. 374–377 Související články [ editovat | editovat zdroj] Kostel svatého Václava - seznam kostelů stejného zasvěcení Externí odkazy [ editovat | editovat zdroj] Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons Kostel sv. Václava na Smíchově Kostel sv. Václava v Praze na Smíchově
Kostel sv václava praia da
Vzhledem k lokalitě je velmi dobrá dostupnost všech pražských památek samozřejmostí. více info
Kostel sv. Václava | Městská část Praha 9
- Starobrněnská pivnice na divadelní
- Kostel sv václava praia da
- Kostel sv. Václava na Proseku - Neznámá Praha
- Kostel sv. Václava - Vršovice - Prague.eu
MČ Praha 5 » Kostel sv. Václava ožije během Vánoc hudbou
Havárie žebra souvisela s celkovým kritickým stavem památky. Během šetření příčin odtržení klenebního žebra byla zjištěna zvýšená vlhkost stěn vlivem zatékání, dále rozsáhlé trhliny ve stěnách a klenbách způsobené pravděpodobně nestabilitou podloží a rušnou komunikací v okolí kostela. Klenby byly již v minulosti stabilizovány táhly v půdním prostoru, toto zajištění však pozbylo své účinnosti. Během průzkumu byla zjištěna další kritická místa, kde hrozilo zřícení. Jedná se o deformaci klenby v jižní stěně presbytáře, kde došlo k prolomení oblouku. Inkriminovaná lokalita byla osazena kovovými armaturami, trhliny byly zpevněny hloubkovou injektáží. Zbytek úseku rozrušeného klenebního žebra v jihovýchodním rohu lodi byl preventivně sejmut, aby nedošlo k další havárii. Rozsáhlá trhlina na pilíři severní stěny kostela byla natolik vážná, že její oprava byla možná pouze po zajištění náležitých úprav konstrukce celého kostela. Kostel je otevřen každý čtvrtek od ledna do prosince v době od 14:00 do 17:00 hod.
Svatý Václav, patron naší země má v Čechách velké množství kostelů. Jeden z nich se nachází i v Praze 9 na Proseku a dá se říci, že se jedná o nejstarší budovu v tomto katastrálním území. Její kořeny pravděpodobně sahají do samých počátků českého státu. Ačkoliv byl v průběhu staletí mnohokráte opravován a upravován, rozhodně je to jedna z proseckých staveb, které stojí za návštěvu. Přesné datum založení proseckého kostela neznáme. Hájkova kronika sice sugeruje, že by to mohlo být již v druhé polovině desátého století (měl se zde zjevit sv. Václav svému synovci Boleslavovi II. Pobožnému), ale historici se spíše přiklánějí k tomu, že to bylo na jeho konci nebo na přelomu se stoletím následujícím. Podoba tehdejší stavby známá není, ví se jen o tom, že na začátku století třináctého došlo k nějaké významnější přestavbě této církevní budovy. V poslední čtvrtině patnáctého století došlo k velké přestavbě kostela ve stylu rozvinuté gotiky, sv. Václav tehdy získal žebrovité klenutí, které je pro tento styl tak typické.
![kostel sv václava praha](https://www.toulejse.cz/photo/783/531d77a7ecd44.jpg)