Pankreatitida Maldigesce, malabsorpce. Akutní a chronická pankreatitida 6. Krvácení do GIT, vředová choroba, GER, NSZ, GIT Krvácení do zažívacího traktu. Gastroduodenální vředová choroba. Gastroezofagická refluxní nemoc. Crohnova choroba, ulcerozní kolitida. Střevní nádory 6. Ileus Střevní neprůchodnost, pseudoobstrukce 6. Jaterní selhání Jaterní poškození, insuficience, selhání, portální hypertenze 7. Metabolismus, výživa, cukrovka Blok 7. Poruchy energetické rovnováhy a metabolismu 7. Civilizační metabolické poruchy Civilizační metabolické poruchy. Malnutrice. Obezita. Hyperlipoproteinemie. Ateroskleróza. 7. Cukrovka Inzulinová rezistence. Diabetes mellitus 7. Stresové hladovění Stresové hladovění, vztah k MODS a SIRS. Výživa a metabolismus u vybraných klinických stavů. 7. Umělá výživa Umělá výživa. Rizika parenterální výživy, preference enterální výživy.
- Institut pro zdraví plic Restrikční plicní nemoc: fakta, která byste měli vědět | Volta
- 283. Profesionální plicní nemoci – Máme rádi internu
Institut pro zdraví plic Restrikční plicní nemoc: fakta, která byste měli vědět | Volta
Sarkoidóza [ upravit | editovat zdroj] Sarkoidóza je idiopatické systémové zánětlivé onemocnění charakteristické přítomností nekaseifikujících granulomů v plicním intersticiu s bilaterální hilovou lymfadenopatií. Pneumokoniózy [ upravit | editovat zdroj] Pneumokoniózy jsou širokou skupinou onemocnění, u kterých dochází ke vzniku zánětlivé reakce na exogenní předmět v plicním intersticiu (nejčastěji oxidy křemíku, uhelný prach, azbest, beryllium apod. ). Makrofágy jej nedokáží zneškodnit, což má za následek vytvoření fibrózního uzlu v okolí. Ten může v případě postižení oxidem křemičitým ( silikóza) dále růst i po skončení expozice. Některé záněty postihují plicní intersticium difuzně. Pneumonie [ upravit | editovat zdroj] Za pneumonii typicky považujeme infekční zánět s exsudací převážně do alveolů (původci: Staphylococcus, Streptococcus pneumoniae, Klebsiella) nebo do intersticia ( Atypické pneumonie). Zároveň ale pojmem idiopatická intersticiální pneumonie popisujeme neinfekční fibrózní proces v plicním intersticiu bez prokázané infekční nebo jiné etiologie.
![obstrukční a restrikční poruchy plicní hypertenze](https://www.sport4help.cz/wp-content/uploads/2019/12/COPN_pozvanka_2019_144-1.jpg)
Bronchokonstrikčními testy (testy bronchiální hyperreaktivity) zjišťujeme vystupňovanou reaktivitu dýchacích cest na exogenní nebo endogenní podněty, charakterizovanou přechodným zúžením dýchacích cest a zvýšením odporů dýchacích cest. Tato vyšetření indikujeme v rámci diferenciální diagnostiky kašle, dušnosti, při podezření na astma bronchiale, ale také v rámci monitorování bronchiální hyperreaktivity v průběhu léčby. nhalační bronchokonstrikční testy jsou dnes nejčastěji prováděny s metacholinem. Nejprve je provedeno základní funkční vyšetření, poté následuje inhalace provokační látky metacholin. Po každé inhalaci opakujeme funkční vyšetření, nedojde-li k poklesu parametrů, pokračujeme v testu následující vyšší koncentrací. Test ukončujeme při pozitivní reakci (nejčastěji pokles FEV1 o 20% proti výchozí hodnotě) nebo po dosažení nejvyšší koncentrace stanovené protokolem. Bicyklová spiroergometrie Jedná se o zátěžové vyšetření, se současným měřením spotřeby kyslíku a výdeje oxidu uhličitého.
- Největší informační zdroj pro lékaře - proLékaře.cz | proLékaře.cz
- Obstrukční a restrikční poruchy plicní ventilace
- Co udělat z banana island
- Drtivá porážka / Wipeout • Dabingforum.cz
- Plicní Cheb s.r.o. - plicní ambulance
↑p a CO 2 → ↓pH → respirační acidóza (kompenzace → metabolická alkalóza) ↓pₐ CO ₂ → ↑pH → respirační alkalóza (kompenzace → metabolická acidóza) akutní nebo chronická mezi akutní formy řadíme i ARDS viz kapitola Akutní stavy – šokové stavy. Dochází k postižení plic jako následek systémového onemocnění. latentní (příznaky respirační insuficientence jen při námaze) a manifestní (v klidu) kompenzovaná a dekompenzovaná Klinický obraz závisí na příčině onemocnění a je doplňován o hlavní známky respirační insuficience.
283. Profesionální plicní nemoci – Máme rádi internu
V těchto případech je nutné zjistit, zda je porucha ovlivnitelná nebo nevratná, čili jinak řečeno jak snadno jsou průdušky schopny měnit svůj průsvit. Testy, které používáme k tomuto účelu se nazývají bronchomotorické a spočívají v opakovaném měření spirometrie před a po inhalačním podání látek ovlivňující napětí svalových vláken ve stěně průdušek. Tyto testy umožňují mimo jiné rozlišení průduškového astmatu od jiných nemocí vedoucí k trvalému zúžení průsvitu průdušek. Ve skutečnosti i po úplném vydechnutí zůstává v plicích určité množství vzduchu, které je označováno jako reziduální objem a ten nejsme schopni spirometrickým vyšetřením změřit. Celkový objem plic, který jednoznačně vypovídá o změnách elastických vlastností plic, je proto nutné měřit bodypletysmografickou metodou ve vzduchotěsně uzavřené kabině. Ke kompletními hodnocení funkce mechanické dýchací pumpy je doplněno měření funkce dýchacích svalů, kdy je obvykle měřen tlak v dutině ústní při klidovém dýchání i maximálních nádechových a výdechových manévrech.
Plíce jsou unikátním orgánem, jehož hlavním úkolem je zprostředkování přenosu kyslíku, nutného ke správné funkci všech životně důležitých orgánů, ze vzduchu do krve a kysličníku uhličitého, jako produktu zpracování živin a využití energie, z krve do vzduchu. K tomu, aby v plicních sklípcích mohlo k výměně plynů mezi vzduchem a krví dojít, je zapotřebí neustále se opakující změny objemu plic. Tím je zaručeno proudění vzduchu do plic a zpátky ven a tudíž neustálé dodávce čerstvého vzduchu do plicních sklípků. Okolní vzduch tedy můžeme chápat jako zdroj kyslíku a odpadní koš pro oxid uhličitý, který tělo vytváří. Pohyby plic ve skutečnosti následují pohyby hrudníku, které jsou zprostředkovány dýchacími svaly. Práci dýchacích svalů řídí dechové centrum v prodloužené míše, které jim vydává nejen automatické, pravidelné signály, ale je rovněž schopné reagovat na změny obsahu plynů (kyslíku a kysličníku uhličitého) v organizmu i řadu volních činností, jakými jsou např. řeč nebo příjem potravy (polykání).
![obstrukční a restrikční poruchy plicní klinika](https://ifarmacie.cz/wp-content/uploads/2019/12/plice-768x511.jpg)
V případě zvýšení nároků → zapojí se do perfuze i úseky, které nebyly dosud zapojeny. Stav perfuze a tlaky v plicním řečišti je nutné monitorovat. Lze využít ECHO, pravostrannou srdeční katetrizaci s měřením tlaku v plicnici a v zaklínění. 3 Poruchy výměny krevních plynů Pro správnou výměnu musí probíhat adekvátní ventilace (přísun O 2 do alveolů), perfuze v plicních cévách a difuze přes alveokapilární membránu v závislosti na tlakovém gradientu. Je nutno dodržet adekvátní poměr ventilace / perfuze. Fyziologicky se u člověka při dýchání zadrží 30% nadechnutého vzduch v DC a nedojde do alveolů = fyziologický mrtvý prostor. Zbylých 70% se rozprostře do alveolů. V případě, že některá část plicního řečiště není perfundovaná → zvětší se mrtvý prostor → ↓alveolární ventilace. Hladina krevních plynů se monitoruje spolu s hodnocením stavu vnitřního prostředí. Vyšetřuje se arteriální i venózní krev: fyziologická hladina p a O 2 = 10–13 kPa a p a CO 2 = 6, 0 kPa, pH 7, 35–7, 46 hodnota záleží na věku, hladině Hb a saturaci Hb a dalších stavech: intoxikace CO → vytěsnění O 2, anémie → příčina hypoxémie poruchy hodnot krevních plynů: hypoxémie ↓p a O 2 <8 kPa = parciální (hypoxemická) respirační insuficience = typ I. hyperkapnie ↑p a CO 2 >6, 0 (6, 6) kPa = globální (hypoxemicko-hyperkapnická) respirační insuficience = typ II.
Vnitřní poruchy pocházejí z problému v samotných plicích. Mezi vnitřní omezující poruchy plic patří: intersticiální plicní onemocnění idiopatická plicní fibróza Plicní fibróza Sarkoidóza Pneumokonióza Někdy je omezení způsobeno slabými svaly, ztuhlostí hrudní stěny nebo poškozenými nervy. Vnější omezující plicní poruchy způsobují plicní problémy z poruch mimo plíce. To znamená, že omezení a plicní problémy pocházejí z vnějšku plic. Mezi vnější restrikční poruchy plic patří: Obezita Pleurální výpotek Myasthenia gravis skolióza neuromuskulární onemocnění, jako je svalová dystrofie nebo Lou Gehrigova choroba (ALS) omezující plicní onemocnění je charakterizována sníženou celkovou kapacitou plic (TLC). Celková kapacita plic představuje množství vzduchu přítomného v plicích po co nejhlubším dechu. TLC se stanoví během testu plicní funkce. Znalost celkové kapacity plic někoho s omezujícím plicním onemocněním je důležitá pro potvrzení plicního omezení a pro měření stupně omezení. Jaké jsou příznaky omezujícího plicního onemocnění?